Pokud bychom měli vybrat jediné marocké město jako výjimečné, může to být jedině Fes, který má hned několik prvenství.
Fes pravděpodobně založil v roce 789 zakladatel prvního marockého státu Moulay Idriss I. po rozkolu islámu na sumity a šíity.V tu dobu sem přišlo asi 2000 uprchlíků před šíity z tuniského Kairouanu a usadilo se na západním břehu řeky Fes. Asi o 10 let později se na východním břehu Fesu usídlila vlna 8000 uprchlíků z Andalusie. Obě města žila samostatně obehnaná hradbami a oddělená řekou až do 11. století, kdy berberští vládci Almoravidé nechali hradby strhnout a od té doby Kairouanská a Andaluská čtvrť dohromady tvoří nejstarší část Fesu nazývanou Fes el-Bali (Starý Fes). Ve 13. století Meridinovci vybudovali druhou část Starého města Fes el-Jdid (Nový Fes). Fes je tak jediné arabské město, které má hned dvě mediny.
Ve Fesu byla založena při mešitě Al-Kairouan v roce 956 vysoká škola. Tím se stal Fes nejen nejstarším centrem islámské vědy a víry, ale také městem, kde byla založena nejstarší univerzita na světě. Známá káhirská univerzita Al-Azhar byla založena až v roce 988 a první evropské univerzity v Itálii v 11. století.
Ve 13. a 14. století se stal Fes sídelním městem meridinovských siltánů. V té době byl Fes světovým velkoměstem. Měl 200 000 obyvatel, na univerzitě studovalo 8 000 studentů, vyučovaly zde největší osobnosti arabské vědy té doby, město mělo 785 mešit, desítky funduků, v islámském světě karavanserajů (zájezdních hostinců), meders (koránových škol), hammamů (lázní) a stovky riádů (výstavních městských domů).
Fes byl ze všech čtyř marockých královských měst nejdéle hlavním městem.
V roce 1522 poničilo město zemětřesení. Město však bylo vystavěno opět do původní krásy a od 17. století se stalo znovu hlavním městem až do roku 1912, kdy byly podepsány protektorátní smlouvy s Francií a Španělskem a hlavním městem se stal Rabat. Dodnes si Fes uchoval důstojné postavení islámského duchovního centra.
Ve Fesu žije nyní asi 1 milion obyvatel a největší hustota zalidnění je v medině. Fesská medina je největší existující a stále žijící středověké město. Mluví se o ní i jako o největším urbanistickém komplexu bez automobilového provozu na světě. Fesská medina má devět tisíc uliček a 320 mešit a může v ní zabloudit i domorodec.
Fesské typické atributy jsou také koželužny, medersy a kašny. V koželužnách se dodnes pracuje dávným způsobem. Medersy představují kombinaci školy, kláštera a chrámu. Vyučuje se v nich teologii, islámskému právu, medicíně a dalším přírodním vědám.
Fes, centrum islámské učenosti pomáhá porozumění mezi národy. V roce 1994 zde vznikl „Festival světové hudby“. Od té doby tu každé dva roky zaznívá islámská, židovská a křesťanská hudba.
Fesská medina se dostala v roce 1978 jako první z dnešních osmi marockých měst na seznam světového kulturního děditství UNESCO.

Pohledy na Fes

Za touto bránou se nachází královské sídlo s mnoha paláci, zahradami, přehlídkovými plochami, medersou a mešitou. Veřejnosti není královský areál přístupný.

Vstupní brána Bab Boujeloud do městské části Fes el-Bali s fajánsovými kachlíky.

Bab Dekaken

Vodní hodiny na "Kouzelníkově domě" se skládaly z 13 oken a stupňů, na sedmi z nich se dochovaly měděné misky. Každou hodinu se otevřelo jedno z okének a do patřičné misky se upustilo závaží.

V medině je mnoho riádů s nádhernými balkony.

Mnoho domů v medině musí být podepřeno.

Medersa s mešitou

 
Pohledy do mediny.

Označení ulic a domů je v medině výjimečné.           V širších uličkách může klusat i kůň.

Ministerstvo kultury

Ville Nouvelle.

Ve Ville Nouvelle je mnoho palem.                           V okolí Fesu je mnoho olivových hájů.