Sri Lanka znamená v překladu "královsky zářící země". Cestovatelé Hanzelka a Zikmund nazvali Sri Lanku "Ráj bez andělů". S tímto názvem se plně ztotožňujeme. Na Sri Lance jsou velice milí a pohostinní lidé vycházející turistům ve všem vstříc. Kdekoliv jsme se zastavili, všude se Srilančané sbíhali a hovořili s námi o všem. To vyhovovalo našim otevřeným povahám. Velkou výhodou Srilančanů je znalost angličtiny, pozůstatek anglických kolonizátorů. Na Sri Lance je nejposvátnější hora na světě - Sri Pada (Posvátná šlépěj), údajně zde vznikl buddhismus a je zde jediná zachovaná relikvie Buddhy - zub.
Nejzajímavější místa jsou v centrální části a na jihu Sri Lanky.
Mapa Sri Lanky: Vlajka Sri Lanky:
Tvar Sri Lanky připomíná slzu, která ukápla z Indie a spadla do Indického oceánu. Pro turisty je to slza radosti s dlouhými plážemi se sklánějícími se palmami a velkým kulturním bohatstvím.
Sinhálština je indoárijský jazyk. Používá se pouze na Sri Lance. Nejbližší jazyk je divéhština na Maledivách. Sinhálské písmo má 47 znaků, z nichž většina je souhlásek, samohlásky se vyznačují drobným znakem základního písmene. Téměř všichni Srilančané ale znají angličtinu.
Buddha je všude ve všech podobách.
Dagoba (stavba znázorňující buddhistickou představu vesmíru) je také všude v mnoha podobách.
Na Sri Lance jsou i křesťané. Tuto víru sem přinesli kolonizátoři.
Prezident Sri Lanky Mahinda Rajapaksa.
Na Sri Lance se od doby anglické kolonie jezdí vlevo. Tak zní pravidla, skutečnost je však jiná, jezdí se všude. Nejdůležitější na silnici jsou brzdy a klakson. Srilanští řidiči jsou velice pohotoví, ale hlavně ohleduplní. Stejně jako na Floridě, i zde si dávají přednost vždy a všude. I při tomto způsoby ježdění jsme za celou dobu pobytu neviděli žádnou havárii, přestože jsme po Sri lance najeli asi 700km.
Na krátké vzdálenosti jsme se přemísťovali tuktukem (opláštěnou motorkou). Ten si zkusil Láďa i řídit.
Tuktuk parkuje téměř před každým domem.
Vlaky jezdí pomalu, po celé trase naskakují do vlaku lidé. Ti čekají na kolejích.
Dneska stahovat šraňky nebudu!!! (Že by čas modlení?)
Tyto šraňky jsou stále na půl žerdi.
I na kolejích mají samostatně se pohybující krávy přednost.
Jedním ze základních srilanských artiklů je čaj. Čajové plantáže jsou v horách ve vnitrozemí všude. Čajové lístky se otrhávají po celý rok pořád dokola. Otrhané čajové lístky se zpracovávají v továrnách. Zpracování spočívá v zavadnutí, srolování lístků, natrhání lístků a sušení. Nejkvalitnější čaje jsou označeny "flowery", to znamená, že čaj je usušený do zlaté barvy. Nejvyšší třída nese označení Lon Leaf Broken Orange Pekoe (BOP), druhá třída BOP Fannings a třetí třída BOP Dust.
Základní potravinou Srilančanů je rýže. Tady už rýži sklízejí.
Nejpopulárnějším dárkem ze Sri Lanky je maska. (My jsme jich přivezli 8, ta vlevo zdobí náš Trollbar.)
Prodejny drahých kamenů jsou na Sri Lance velice populární, drahé kameny jsou laciné.
Obchody se suvenýry jsou i na pláži. Ceny jsou vyšší než v obchodech ve městě.
Banky mají na Sri Lance někdy divnou podobu. Tu nejdivnější jsme využili v Kalutaře.
Velice mile nás překvapila znalost některých Srilančanů, že Baťa je původem z České republiky.
Zdravotní péče je údajně na Sri Lance na vyšší úrovni než v jiných zemích jihovýchodní Asie. Tropické nemoci zde ale hrozí také.
I muži chodí na Sri Lance v pestrobarevných sukních.
V hotelu jsme měli polopenzi. Pokud jsme nebyli na výletech, chodili jsme do okolních restaurací ochutnávat místní speciality. Srilančané jedí pravou rukou, protože levá je nečistá, pro nás ale vždy měli příbory. Nyní jíme mořské speciality s rýží. Tu zde připravují na mnoho způsobů. K pití máme pomerančový a banánový džus z čerstvého ovoce.
A tady máme barakudu s rýží. Našimi věrnými společníky byli při obědech nevtíraví psi.
Korálová ryba byla pro nás velkou porcí.
Na návštěvě u Dilana odpoledne a večer při ohni (večerní fotografie jsou z mobilu).
V okolí pobřeží je nabídka stravování bohatá.
Kolem hotelů je stále mnoho domorodých prodejců.
Slavnostní výzdoba pro nejvýznamnější buddhistický svátek Vesak Poya |